Originální název: Boy meets girl
Série: Boy series
Díl: druhý
Autor/ka: Meg Cabot
Překlad: Eva Poskočilová
Nakladatelství: BB art
Počet stran: 348
Vazba: vázaná s přebalem
Obsah:
Nebýt nejlepší kamarádky Jen, byla by Kate Mackenzieová nejspíš nucena bydlet pod mostem. Nedávno se totiž rozešla po desetiletém vztahu se svým přítelem, který se prý "nechtěl vázat" a vlastní bydlení si nemůže dovolit. Jen je ale šťastně vdaná za Craiga, se kterým se usilovně snaží o dítě a Kate, spící na gauči v jejich obýváku, tomu zrovna moc nepomáhá.
Kate s Jen pracují společně v New York Journal v personálním odboru. Jejich šéfová je pořádná potvora, kterou nemůžou vystát a s oblibou ji nazývají "SVINUŠ" (= svinská uzurpátorská šéfová). Všechno začne nabírat obrátky ve chvíli, kdy se SVINUŠ zasnoubí a přikáže Kate, aby vyhodila jistou Idu Lopezovou, která peče různé zákusky a poté je má rozdávat zaměstnancům v seniorské jídelně.
Ida si to však nenechá líbit a i když ten vyhazov byl částečně oprávněný, nebyl dodržený povinný postup při podání výpovědi. Rozhodne se tedy, že si najme právníka a celému New York Journal to pořádně vytmaví. Proti ní má jako právník nastoupit SVINUŠin snoubenec Stuart, ale protože je v případu osobně zainteresovaný, rozhodne se případ svěřit svému bratrovi Michaelovi. Ten je ovšem taková černá ovce rodiny, takže se nakonec rozhodne podpořit Idu a ne SVINUŠ. A tím spíš, když se okamžitě zamiluje do Kate, která je taky na Idině straně.
Tak musím říct, že tahle knížka mě neskutečně zklamala. Nečekala jsem žádný zázrak, ale doufala jsem alespoň v to, že tenhle druhý díl bude odpovídat úrovni toho prvního. Ten měl totiž alespoň trochu zajímavou zápletku. Tahle knížka je o několik stránek delší než ta první a zápletka tam není absolutně žádná. Nápad tam sice asi nějaký byl, ale je zpracovaný naprosto nezáživně a nudně. Celá kniha je prakticky jen kecání o ničem a to bleskové vyřešení na konci to zabilo definitivně.
Na rozdíl od prvního dílu je tenhle psaný nejenom v e-mailech, ale i v různých vzkazech, dopisech, deníkových zápisech atd. Což bylo alespoň nějaké zpestření. Jinak bych to asi ani nedočetla do konce. (I tak jsem tuhle knihu četla na etapy a strašně dlouho.) Líbit by se to možná mohlo alespoň nějakým fanynkám červené knihovny (přinejmenším teoreticky).
Hodnocení: 2/5 (a to jen proto, že mám ráda styl, kterým Meg píše)
Nebýt nejlepší kamarádky Jen, byla by Kate Mackenzieová nejspíš nucena bydlet pod mostem. Nedávno se totiž rozešla po desetiletém vztahu se svým přítelem, který se prý "nechtěl vázat" a vlastní bydlení si nemůže dovolit. Jen je ale šťastně vdaná za Craiga, se kterým se usilovně snaží o dítě a Kate, spící na gauči v jejich obýváku, tomu zrovna moc nepomáhá.
Kate s Jen pracují společně v New York Journal v personálním odboru. Jejich šéfová je pořádná potvora, kterou nemůžou vystát a s oblibou ji nazývají "SVINUŠ" (= svinská uzurpátorská šéfová). Všechno začne nabírat obrátky ve chvíli, kdy se SVINUŠ zasnoubí a přikáže Kate, aby vyhodila jistou Idu Lopezovou, která peče různé zákusky a poté je má rozdávat zaměstnancům v seniorské jídelně.
Ida si to však nenechá líbit a i když ten vyhazov byl částečně oprávněný, nebyl dodržený povinný postup při podání výpovědi. Rozhodne se tedy, že si najme právníka a celému New York Journal to pořádně vytmaví. Proti ní má jako právník nastoupit SVINUŠin snoubenec Stuart, ale protože je v případu osobně zainteresovaný, rozhodne se případ svěřit svému bratrovi Michaelovi. Ten je ovšem taková černá ovce rodiny, takže se nakonec rozhodne podpořit Idu a ne SVINUŠ. A tím spíš, když se okamžitě zamiluje do Kate, která je taky na Idině straně.
Tak musím říct, že tahle knížka mě neskutečně zklamala. Nečekala jsem žádný zázrak, ale doufala jsem alespoň v to, že tenhle druhý díl bude odpovídat úrovni toho prvního. Ten měl totiž alespoň trochu zajímavou zápletku. Tahle knížka je o několik stránek delší než ta první a zápletka tam není absolutně žádná. Nápad tam sice asi nějaký byl, ale je zpracovaný naprosto nezáživně a nudně. Celá kniha je prakticky jen kecání o ničem a to bleskové vyřešení na konci to zabilo definitivně.
Na rozdíl od prvního dílu je tenhle psaný nejenom v e-mailech, ale i v různých vzkazech, dopisech, deníkových zápisech atd. Což bylo alespoň nějaké zpestření. Jinak bych to asi ani nedočetla do konce. (I tak jsem tuhle knihu četla na etapy a strašně dlouho.) Líbit by se to možná mohlo alespoň nějakým fanynkám červené knihovny (přinejmenším teoreticky).
Hodnocení: 2/5 (a to jen proto, že mám ráda styl, kterým Meg píše)
Žádné komentáře:
Okomentovat